CziDivadlo Praha jsem založila v roce 2016, jako svůj druhý, autorský, nezávislý projekt. Tvorba mého týmu přímo navazuje na bohaté zkušenosti z let 2006-2015, kdy jsme pod názvem Divadlo HP Praha, účinkovali na českých a moravských scénách, pro jejichž repertoár, jsme připravili tři úspěšné inscenace, věnované předškolním a školním dětem, pedagogům a rodičům. S tituly Jak Krakonoš pekařku Jířu napravil, Jak víla Modrovláska splnila tři přání a O princezně, Luciášovi a makových buchtách, jsme odehráli necelých tisíc repríz po celé republice. Ke spolupráci, jsme vždy vybírali profesionální kolegy a přátele. Díky jejich tvořivosti a skvělým režijním, výtvarným a hudebním nápadům, vznikalo hravé autorské divadlo, naplněné hlubokým poselstvím. Divadlo klasických pohádek, které pobaví a zároveň obsahuje morální ponaučení. CziDivadlo Praha, nyní hraje dva tituly, pohádku "O křišťálovém sdrci", s premiérou v roce 2016 a "O princezně, Luciášovi a makových buchtách", která měla obnovenou premiéru v roce 2017. V současné době, pro Vás připravujeme novou pohádku, s názvem “O pomněnkovém království”. Je to příběh o králi Modřínovi a královně Pomněnce, do jejichž osudu zasáhne čarodějná moc, která chce zničit jejich štěstí a lásku. Romantická a zároveň vtipná pohádka nás učí, jak je důležité rozpoznat zlo a odmítnout ho hned, jakmile se objeví a o tom, že lásku a dobro, musíme stále chránit. Z nanicovatého krále Modřína, se postupně, díky radám ducha dobrotivé a moudré bábi Rozálie, stává odvážný hrdina, který nad zlem, nakonec, zvítězí.
Milí diváci, přejeme Vám hodně radosti z pohádkových příběhů, při návštěvě našich divadelních představení.
Děkujeme a těšíme se na Vás.
Za celý realizační tým,
Hana Czivišová.
Herec, syn vynikajícího českého herce a recitátora Otakara Brouska st., vystudoval Pražskou konzervatoř, obor hudebně dramatický.
V roce 1980 nastoupil do angažmá v divadle na Kladně, kde působil 12 let, poté hrál 17 let v Městských divadlech Pražských / divadlo ABC, 4 roky Divadlo Na Fidlovačce a nyní působí na scéně divadla Na Vinohradech. Hostoval v Karlínském divadle, v Příbrami, Bez Zábradlí, Kalich, agentura Familie. Účinkoval v mnoha televizních inscenacích, pohádkách, soutěžních pořadech, věnuje se též dabingu a práci v rozhlase. V roce 2010 nominován na cenu Thalie za roli Veršinina ve Třech sestrách v divadle Na Fidlovačce.
Narodila se v Praze do umělecké rodiny. Několik let byla členkou koncertního oddělení Kühnova dětského sboru. Vystudovala pražskou Státní Konzervatoř. Učinkovala v mnoha divadelních inscenacích v Příbrami, Kladně a v Praze v Hudebním divadle Karlín a Divadle v Dlouhé. Spolupracuje s DAP (Divadelní Agentura Praha) a divadelní agenturou Gordia. Průběžně se věnuje dabingu a komentářům k dokumentárním filmům. V letech 2006-2015 se především věnovala autorskému divadlu (Divadlo HP Praha), hrála a zpívala, psala pohádky a texty k písním. V roce 2016 založila CziDivadlo Praha, kde volně navazuje na devítiletou zkušenost v oblasti dětské divadelní tvorby. Má dvě dospělé děti. Ráda chodí do přírody a cestuje.
Česká scénografka a kostýmní návrhářka. Pochází z rodiny šmrncnuté kumštem. Moravská maminka je divadelní herečka a syrský tatínek je filmový režisér.
Samiha studovala scénografii nejdříve na SUPŠ, posléze na DAMU v Praze. Spolupracuje s režiséry Hanou Burešovou, Martinem Glaserem, Mirkem Hanušem, Petrem Svojtkou, Petrem Kracíkem a dalšími.
Za svou práci byla třikrát nominována na cenu Alfréda Radoka. Byly to inscenace: Obrazy z francouzské revoluce (Divadlo v Dlouhé), Soudné sestry (Divadlo v Dlouhé) a Kamenný host aneb Prostopášník (Městské divadlo Brno).
Má za sebou více jak sedmdesát realizací v divadlech po Čechách a na Moravě.
Samiha je už čtyřnásobná babička.
Její vnoučata s babičkou nejraději hrají divadlo a poslouchají její vymyšlené pohádky.
Vystudovala skladbu a aranžmá populární hudby na Konzervatoři v Praze. Věnuje se aranžování skladeb a písní pro různá hudební seskupení, především v rámci projektu Svatební pochod.cz, skladbě svých autorských písní a pedagogické činnosti. Minulý rok jí udělalo velkou radost vydání jejích autorských sešitů Hudební nauka (díly A-E, vydavatelství GW)
Hraje na klavír, hoboj a zobcové flétny.
Volný čas tráví se svými dvěma dcerkami. Nejraději obdivují zvířátka v zoologické zahradě, hrají si venku, nebo si jen tak zpívají.
Vyrůstal v divadelním prostředí. Divadlo a hudba ho odmalička okouzlovaly a tato láska mu vydržela do dospělosti.
V současné době se podílí na technickém zázemí CziDivadla a pracuje na dalších českých i mezinárodních projektech pro děti a mládež. Práce pro divadlo mu dělá radost.
Narodil se v Bratislave. Vystudoval brnenskou JAMU v oboru činoherní herectví a poté nastoupil do angažmán v Prešově do Divadla Jonáša Záborského.
Má za sebou muzikálové i činnoherní role. Průběžně se věnuje divadlu, šasnonům a zpívání.
V Praze účinkoval/účinkuje v Divadle Apropo, Divadlo Síť nebo Divadlo KoMa.
V televizi účinkoval v Případech 1. oddelění, Kriminálce Anděl, ve Velkofilmu a jiných českých i zahraníčnch seriálech.
Vybaví se mi předně Vánoce, protože pohádky považuji za jejich nedílnou součást.
A slovo kouzelné, ačkoli se nemusí jednat přímo o čáry, svou moudrostí a vítězstvím dobra nad zlem, na mne pohádky působí kouzelně.
Víla. Jednoznačně víla. Nikdy nevíte co čekat a vždy Vás zavede do neznáma. Nemá hranice a je přítomna všude a nikde. Může být děsivá stejně tak, jako neuvěřitelně laskavá. Záleží jen na nás, kdy ji k sobě zavoláme a kam až ji necháme dojít.
Pohádka je pro mně spojena se jménem pana Jana Wericha. Filmová Byl jednou jeden král a především kniha Fimfárum. Humor, ponaučení,fantazie. V pohádkách vyhrává dobro nad zlem, chytrý nad hloupým, ctnost nad závistí a zlobou a možná by se dalo říct pravda a láska nad lží a nenávistí.
Pohádka O princezně s zlatou hvězdou. Nejen proto, že je neskonale půvabná, ale i díky mé mamince, Zdeňce Czivišové, která nazpívala úvodní, Květinovou píseň princezny.
Pohádky jsou především o lásce, která má ticíce podob. Láska je velké téma, které nás, doufám, nikdy neomrzí.
Když se řekne pohádka, vidím konkrétní obraz. V hlubokém mlází a houští, takovém, jaké uměl namalovat jen Jiří Trnka, blikotá v dáli malé světýlko.
Jak se příběh odvíjí a já se přibližuji, láká mne to tajemství, jestli tam žije ježibaba, loupežníci, nebo tam září zlatá jabloň.
Pohádka je pro mne především vzpomínkou na dětství a světem, kde vládnou ty správné morální hodnoty. V pohádce také nesmí chybět humor a pěkná hudba.
Proto jsem také velmi ráda, že se mohu podílet na skladbě písní. Tato práce mne velmi těší.
No, to je přece jasné... Vítězství dobra nad zlem.
Pohádky nám dávají ponaučení už od dětství. Díky nim si utváříme své první morální hodnoty.
Okamžitě se mi vybavuje dětství, pocit bezpečí, únik do světa fantazie, vítězství dobra nad zlem. Pamatuju se jak mi v dětství vyprávěl pohádky táta. Vymýšlel si je a pokaždé v nich nějakou roli hráli psi Sultán a Tyrl. A já jsem v tom potom pokračovala a svým dětem vyprávěla vymyšlené pohádky a Sultána s Tyrlem jsem tam taky zapojila. Tak jsem zvědavá jestli bude pokračovat v rodové tradici i dcera.
Když se řekne pohádka, vybaví se mi pohádky P. Dobšinského a čtení před spaním.